SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 27. března 2020

30.03.2020 11:34

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 27. března 2020

Strana 1074         Sbírka zákonů č. 133 / 2020         Částka 48


133

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Mimořádná opatření při epidemii

(1) Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí krizové opatření přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ a mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem, která se týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách, jejichž uzavření je důvodem vzniku nároku na ošetřovné nebo nároku na služební volno s poskytnutím služebního příjmu.

(2) Nároky podle tohoto zákona vznikají jen v době platnosti mimořádného opatření při epidemii.

(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1).

§ 2

(1) Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení určeného pro děti předškolního věku podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění nebo podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje též rozhodnutí zřizovatele zařízení o uzavření tohoto zařízení, pokud bylo učiněno v přímé souvislosti s mimořádným opatřením při epidemii.

(2) Zařízením podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění nebo podle § 70 odst. 2 písm. f) bodů 1 a 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se rozumí též zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

§ 3

(1) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, pokud toto zařízení bylo uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii.

(2) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo 2 zákona o nemocenském pojištění, nebo z důvodu péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření při epidemii. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění.

(3) Pro nárok na ošetřovné podle odstavců 1 a 2 platí jinak zákon o nemocenském pojištění.

§ 4

(1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje i v případě, že podpůrčí doba uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 je možné vystřídání podle § 39 odst. 4 věty první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče. V případě vystřídání podle věty první se ošetřovné vyplácí každému oprávněnému za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny jeho péče vykázané na předepsaném tiskopisu; na tomto tiskopisu se uvádějí též dny, v nichž o dítě (osobu) pečoval druhý oprávněný.

(4) Při výplatě ošetřovného za dobu podpůrčí doby prodloužené podle odstavce 1 se postupuje obdobně podle § 110 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3.

§ 5

(1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku, pokud bylo uzavřeno zařízení nebo škola na základě mimořádného opatření při epidemii.

(2) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, pokud toto zařízení bylo uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii.

(3) Doba služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii; stejně se postupuje i v případě, že služební volno bylo již ze stejného důvodu vyčerpáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 6

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
 
1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se
rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
 
 
 
 
 

Strana 1076         Sbírka zákonů č. 134 / 2020         Částka 48


134

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 297/2017 Sb., se za § 28b vkládá nový § 28c, který zní:

㤠28c

(1) Lhůta pro podání přehledu podle § 24 odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst. 2 se pro podání tohoto přehledu za rok 2019 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2019 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. srpna 2020.

(2) Pro penále, které je příslušenstvím pojistného nebo zálohy na pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020, se do 21. září 2020 § 18 odst. 1 nepoužije. Penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné podle věty první, které nebyly zaplaceny v období podle věty první, vzniká nejdříve od 22. září 2020.

(3) Zálohu na pojistné do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 osoba samostatně výdělečně činná neplatí.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž záloha na pojistné v období podle odstavce 3 je vyšší než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a, je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a.

(5) Pojistné, které by osoba samostatně výdělečně činná byla povinna platit formou záloh podle odstavce 4 za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020, lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2020. Postupuje-li osoba samostatně výdělečně činná podle věty první, ustanovení § 7 odst. 2 se pro zálohy na pojistné v období podle věty první v roce 2020 nepoužije.

(6) Záloha na pojistné, kterou by zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020 osoba samostatně výdělečně činná, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a odst. 2.

(7) Provedla-li osoba samostatně výdělečně činná platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.“.

Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
 
 
 
 

Strana 1078         Sbírka zákonů č. 135 / 2020         Částka 48


135

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÉ USTANOVENÍ
 
§ 1
Předmět úpravy

Tento zákon upravuje zvláštní pravidla pro přijímání ke vzdělávání ve střední škole a ukončování středního vzdělávání ve školním roce 2019/2020 a na ně navazující náhradní nebo opravné zkoušky a další související otázky.

ČÁST DRUHÁ
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ
 

§ 2

(1) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.

(2) Jednotná přijímací zkouška do prvního ročníku oboru středního vzdělání proběhne nejdříve 14
      dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách.

(3) Jednotná přijímací zkouška se koná v případech, které stanoví školský zákon.

(4) Termín konání jednotné přijímací zkoušky stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách
      Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).

§ 3

Přijímacího řízení podle tohoto zákona se účastní uchazeč, který v souladu se školským zákonem podal přihlášku ke vzdělávání ve střední škole pro školní rok 2020/2021.

§ 4

V platnosti zůstávají

a) jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich
    splnění,

b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do oboru vzdělání a formy vzdělávání,

c) školní přijímací zkouška a

d) jednotná kritéria a předpokládané počty přijímaných uchazečů pro přijímání ke vzdělávání
    v různých zaměřeních školního vzdělávacího programu, stanovené ředitelem podle § 60
    školského zákona.

§ 5

Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídá rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. Jednotná přijímací zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Konkrétní obsah a formu školní přijímací zkoušky stanovuje ředitel školy.

§ 6

Jednotnou přijímací zkoušku koná uchazeč pouze jednou, a to ve škole uvedené na přihlášce v prvním pořadí. Školní přijímací zkoušku koná uchazeč na každé škole uvedené v přihlášce, pokud je součástí přijímacího řízení, pouze jednou. Uchazeč, který se hlásí na obor vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, koná jednotnou přijímací zkoušku na této škole.

§ 7

(1) Pokud ředitel školy stanovil v rámci vyhlášených kritérií školní přijímací zkoušku, vyhlásí nové
     2 termíny jejího konání v návaznosti na řádný termín jednotné přijímací zkoušky vyhlášený
     ministerstvem.

(2) Nejzazší termín pro konání druhého termínu školní přijímací zkoušky je den konání jednotné
     přijímací zkoušky. Nejzazší termín pro konání náhradního termínu pro konání školní přijímací
     zkoušky je den konání náhradního termínu jednotné přijímací zkoušky.

(3) Pozvánku ke školní přijímací zkoušce zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 pracovních dnů před termínem konání této zkoušky a současně ji zveřejní na internetových stránkách školy.

§ 8

Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně omluvil nejpozději do 3 dnů řediteli školy, ve které ji měl konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.

§ 9

Náhradní termín jednotné přijímací zkoušky stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách ministerstvo. Náhradní termín školní přijímací zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy. Stejný termín pro konání přijímací zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole není důvodem stanovení náhradního termínu konání zkoušky.

§ 10

Další kola přijímacího řízení se konají podle školského zákona.

§ 11

Osoba, na kterou se vztahuje § 20 odst. 4 školského zákona, nekoná na žádost jednotnou přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, není dotčena.

§ 12

Pravidla pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona se použijí obdobně.

§ 13

Škola převede záznamové archy jednotné přijímací zkoušky do elektronické podoby a odešle je Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) prostřednictvím informačního systému Centra v den konání jednotné přijímací zkoušky. Hodnocení výsledků testů jednotné přijímací zkoušky zajišťuje Centrum. Centrum zpřístupní do 7 kalendářních dní po řádném termínu jednotné přijímací zkoušky hodnocení uchazeče příslušné střední škole, na níž se uchazeč hlásí k přijetí do prvního ročníku středního vzdělávání; v případě náhradního termínu Centrum zpřístupní hodnocení uchazeče do 3 kalendářních dní.

§ 14

Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle

a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,

b) výsledků jednotné přijímací zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení,

c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,

d) případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy
    uchazeče.

§ 15

(1) Hodnocení jednotné přijímací zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího
      řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání
      Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %.

(2) Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy.

(3) Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy
      jejich pořadí. U uchazeče, který nekoná zkoušku z českého jazyka, vytváří ředitel redukované
      hodnocení. Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout,
      rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení.

§ 16

Ředitel školy ukončí hodnocení přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 8 kalendářních dnů po dni konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky. Nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů ředitel školy odešle rozhodnutí o nepřijetí. Ředitel školy dále zveřejní výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě. V případě náhradního termínu se postupuje obdobně s tím, že ředitel ukončí hodnocení přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 4 kalendářních dnů po dni konání náhradního termínu jednotné přijímací zkoušky.

§ 17

V oborech vzdělání, ve kterých se podle školského zákona nekoná jednotná přijímací zkouška a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí do 5 pracovních dnů ode dne ukončení hodnocení, nejpozději však do 8 kalendářních dnů po dni pro konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky.

§ 18

Proti rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední školu není odvolání přípustné.

§ 19

Právní úprava o zápisovém lístku podle § 60g školského zákona se použije obdobně s tím, že uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí odevzdáním nebo odesláním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů po nejzazším termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů, a s tím, že uchazeč může uplatnit zápisový lístek opakovaně i tehdy, pokud je přijat na základě nového rozhodnutí vydaného podle správního řádu.

ČÁST TŘETÍ
MATURITNÍ ZKOUŠKA
 

§ 20

Maturitní zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, nejpozději však do 30. června 2020.

§ 21

Maturitní zkoušku může konat žák, který podal přihlášku k maturitní zkoušce podle školského zákona, nebo ten, kdo podal přihlášku k náhradní nebo opravné zkoušce.

§ 22

Maturitní zkouška se skládá ze zkoušek ze zkušebních předmětů společné části podle § 78 a zkoušek profilové části podle § 79 školského zákona s tím, že ve společné části se zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk neskládá z dílčí zkoušky konané formou písemné práce.

§ 23

Žák koná maturitní zkoušku ze zkoušek, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce.

§ 24

Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, vyplývá z katalogů, které byly vydány podle § 78a školského zákona.

§ 25

(1) Zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky,
     s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou ústní, zajišťuje Centrum.

(2) Profilovou část maturitní zkoušky a ústní zkoušku společné části vyhodnocuje škola.

§ 26

V případě maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí a praktické zkoušky může ředitel školy stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení. S náhradním způsobem konání a hodnocení maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí nebo praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným předstihem před jejím konáním.

§ 27

V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

§ 28

První opravná a náhradní zkouška maturitní zkoušky se koná v podzimním zkušebním období. Ustanovení tohoto zákona pro podobu maturitní zkoušky se pro první opravnou nebo náhradní zkoušku použijí obdobně.

§ 29

(1) Na průběh dílčí zkoušky konané ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se
      ustanovení § 80a odst. 1, 2 a 4 školského zákona použijí obdobně.

(2) Ustanovení § 81 odst. 6 školského zákona platí obdobně.

§ 30

Právní úprava podmínek ukončování vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona se použije obdobně.

§ 31

Právní úprava podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury pro osoby podle § 20 odst. 4 školského zákona se použije obdobně.

§ 32

(1) Ustanovení § 82 odst. 1, 2 a 4 školského zákona se použijí obdobně s tím, že opakování
      zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její
      obhajoby před zkušební komisí se koná v následujícím zkušebním období. Jinak se
      ustanovení tohoto zákona pro podobu opakované zkoušky použijí obdobně.

(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému úřadu nebo ministerstvu do 20 dnů po dni konání
      poslední části maturitní zkoušky.

§ 33

Na veřejnost konání maturitní zkoušky se ustanovení školského zákona použijí obdobně.

§ 34

Časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo a zveřejní je na svých internetových stránkách.

ČÁST ČTVRTÁ
VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM
 

§ 35

(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním
     vzdělávání ve škole, maturitní zkoušku vykoná úspěšně ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto
     zákona je žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání s maturitní zkouškou, podal
     přihlášku k maturitní zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku, a ten,
     kdo podal přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce.

(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola 
     umožní před hodnocením maturitní zkoušky komisionální přezkoušení. Podle výsledků
     přezkoušení upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na vysvědčení. Pokud žák
     nevykonal komisionální přezkoušení úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí posledního
     ročníku neprospěl.

(3) Hodnocení maturitní zkoušky bude vycházet z hodnocení žáka z předmětů, které jsou
     obsahově shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky maturitní
     zkoušky, a to průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v těchto předmětech
     hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního
     ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky nebo opakování zkoušky konané
     náhradním způsobem. Ustanovení § 81 odst. 6 školského zákona platí přiměřeně i zde.

(4) Vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem provádí škola.

(5) Žákovi, který vykoná maturitní zkoušku náhradním způsobem, se umožní na jeho žádost
      v následujícím zkušebním období konaném podle školského zákona konání maturitní
      zkoušky.

(6) V případě vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem se přezkoumání průběhu
      a výsledků maturitní zkoušky nepřipouští.

ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA
 

§ 36

Závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, a nejpozději do 30. června 2020. Konkrétní termín stanoví ředitel školy.

§ 37

Závěrečnou zkoušku může konat žák, který je ke dni účinnosti tohoto zákona žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje závěrečnou zkouškou, nebo ten, který je oprávněn konat náhradní nebo opravnou zkoušku.

§ 38

Na průběh závěrečné zkoušky se § 74 odst. 1, 3 a 5 až 10 školského zákona použijí obdobně s tím, že tam stanovené termíny se nepoužijí.

§ 39

V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Ustanovení tohoto zákona pro podobu závěrečné zkoušky se pro první opravnou nebo náhradní zkoušku použijí obdobně.

§ 40

V případě praktické zkoušky může ředitel školy stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení. S náhradním způsobem konání a hodnocení praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným předstihem před jejím konáním.

§ 41

(1) Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky konají krajské úřady. Ustanovení § 82
      odst. 1 a 4 školského zákona se použijí obdobně. Jinak se ustanovení tohoto zákona pro
      podobu opakované zkoušky použijí obdobně.

(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému úřadu do 20 dnů po dni konání poslední části 
      závěrečné zkoušky.

ČÁST ŠESTÁ
VYKONÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM
 

§ 42

(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, závěrečnou zkoušku vykoná ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje závěrečnou zkouškou, a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku, nebo ten, kdo koná opravnou nebo náhradní zkoušku.

(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola umožní před hodnocením závěrečné zkoušky komisionální přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí posledního ročníku neprospěl.

(3) Hodnocení závěrečné zkoušky bude vycházet z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky závěrečné zkoušky, a to průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky konané náhradním způsobem.

(4) Vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem provádí škola.

(5) V případě vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky nepřipouští.

ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
 

§ 43

(1) Žák základní školy, který se účastní přijímacího řízení na střední školu, je považován za žáka základní školy do dne právní moci rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední školu; nebyl-li přijat, je považován za žáka školy nejméně do 30. června 2020, a byl-li přijat, je považován za žáka školy nejméně do 31. srpna 2020.

(2) Žák v konzervatoři v posledním ročníku studia je považován za žáka konzervatoře do dne konání absolutoria.

(3) Student vyšší odborné školy v posledním ročníku studia je považován za studenta vyšší odborné školy do dne konání absolutoria.

§ 44

(1) Žák vykoná úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

(2) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy vykonal úspěšně nebo neúspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku.

(3) Pokud se poslední zkouška maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky konala do 30. června 2020 a žák maturitní nebo závěrečnou zkoušku nevykonal úspěšně, přestává být žákem školy 30. června 2020.

(4) Žák, který nevykonal komisionální přezkoušení podle § 35 nebo 42 úspěšně nebo se k němu nedostavil, přestává být žákem školy dnem následujícím po dni konání komisionálního přezkoušení, nejdříve však 30. června 2020.

(5) Žák podle odstavce 4 může do 5 pracovních dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy, požádat ředitele školy o umožnění opakování posledního ročníku. Ředitel školy takové žádosti vyhoví.

§ 45

Před zahájením maturitní zkoušky může ředitel školy vyhlásit až 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky.

§ 46

Před zahájením závěrečné zkoušky může ředitel školy vyhlásit až 4 vyučovací dny volna k přípravě na závěrečnou zkoušku.

§ 47

Pravidla o zveřejnění seznamu přijatých uchazečů podle § 183 odst. 2 školského zákona se použijí obdobně.

§ 48

Ustanovení tohoto zákona o přijímacím řízení se použijí i pro přijímací řízení do nástavbového studia podle školského zákona.

§ 49

Na informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost a na poskytování informací žadatelům o informace podle zvláštního zákona se přiměřeně použijí ustanovení školského zákona.

§ 50

Na účast členů ve zkušební komisi se použijí ustanovení školského zákona obdobně.

§ 51

Podrobnosti o průběhu a vyhodnocení přijímací zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky včetně maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky vykonané náhradním způsobem a podrobnosti o pravidlech pro přijímací řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 52

Správní řád se nevztahuje na rozhodování o přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky, na vyloučení žáka ze zkoušky zadavatelem nebo vykázání osoby z učebny zadavatelem a na vyloučení žáka ze závěrečné zkoušky.

§ 53

Ustanovení školského zákona se nepoužijí, nestanoví-li tento zákon jinak.

ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
 

§ 54

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
 
 
 
 
 
 

Strana 1085         Sbírka zákonů č. 136 / 2020         Částka 48


136

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

(1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.

(2) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost, o částku

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

§ 2

(1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené.

(2) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.

§ 3

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
 
 
 
 
 
 

Strana 1086         Sbírka zákonů č. 137 / 2020         Částka 48


137

ZÁKON

ze dne 25. března 2020

o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

(1) Subjekt evidence tržeb není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití, do dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020.

(2) Subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020.

§ 2

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.


© 2020, Opatovice nad Labem – všechna práva vyhrazena

Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑